Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Český ráj (německy Böhmisches Paradies) je název pro území ve středním Pojizeří, které vyniká vysokou koncentrací přírodních i historických památek. Název Český ráj původně označoval oblast Litoměřicka (dnes zvanou Zahrada Čech), osídlenou německy mluvícím obyvatelstvem. Současné vymezení vzniklo ve 2. polovině 19. století. Jako jeho autoři bývají uváděni lázeňští hosté, kteří navštěvovali lázně Sedmihorky, první doložené použití však pochází od redaktora Václava Durycha z roku 1886.[1]

Území ležící zhruba 90 km severovýchodně od Prahy je přibližně ohraničeno městy: Sobotka, Mnichovo Hradiště, Sychrov, Frýdštejn, Železný Brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Železnice a Jičín. Za „srdce Českého ráje“ je tradičně považován Turnov. Hlavními dominantami kraje je hora Kozákov a zřícenina hradu Trosky. Významná jsou také skalní města, především Prachovské skály, Příhrazské skály, Hruboskalsko a rybníky, např. Žabakor, Komárovský rybník a rybníky v podtroseckých a podkosteckých údolích.

Český ráj je také název pro chráněnou krajinnou oblast, existující od roku 1955, jež obsahuje pouze tři menší nespojitá území v rámci větší pomyslné oblasti turistického regionu Český ráj.

Fotogalerie

  • Náměstí Českého ráje, Turnov

  • Hrad Trosky, letecký snímek

  • Prachovské skály

  • Skála Sokolka nad Komárovským rybníkem